Lucinda:Jonathanovy oči

05. 06. 2013 | † 22. 09. 2013 | kód autora: f3j

Byla bouře, pršelo skoro celý den a smutná Lucinda seděla za svým psacím stolem a bezmocně přemýšlela, o čem bude její další povídka, její myšlenky vyrušoval hluk,který dělali ptáci, a v tu chvíli ji napadlo, ptáci, ta cvrlikající stvoření, stvořená k létání, ke sření oceánů z výšky každý den.Rozhodla se, že o nich napíše báseň, než byla večeře hotová, stihla první sloku:,,Oceán, ptáci ho vidí,jak se oni asi cítí, výhled, překrásný to jest, ráj to musí býti, ráj na zemi, krása, na kterou by se mé oči dokázaly dívat minuty a minuty, hodiny a hodiny, dny a dny, týdny a týdny, měsíce a měsíce, roky a roky."Říkala si pro sebe Lucinda.,,Ach, kéž bych byla ptákem."Snila Lucinda.,,Slečno Lucindo, vaše matka vás volá na večeři!"Zvolala Madlena.,,Madleno, chtěla bych umět létat."Řekla zasněně Lucinda.,,Kde je vůbec Dolores?"Tázala se Lucinda.,,Právě spí."Řekla Madlena.,,Celý den jsem ji ani jednou neviděla."Řekla ustaraně Lucinda.,,Nechte ji dospat, je to jen dítě."Řekla Madlena.,,Já vím, ale je to má sestra, chtěla bych ji vidět!"Řekla zoufale Lucinda.,,A co vaše sestra Dakota, obdržela jste od ní nějaký dopis od té doby co je pryč?"Zeptala se Madlena.,,Jen jeden, ale dostala jsem ho před dvěma týdny, chtěla bych, aby mi napsala!"Řekla zoufale Lucinda.,,Ona napíše."Řekla Madlena.,,Je tam přeci se svým manželem, tak se nedivte."Řekla Madlena.,,Já vím, ale mohla by trochu myslet na rodinu!"Řekla Lucinda.,,Přece není stále s tím Henrym, je snad občas v penzionu!"Řekla Lucinda.,,Určitě je unavená!"Řekla Madlena.,,No, už pojďte jíst!"Pobídla Lucindu Madlena.Schody byly podle Lucindy nekonečné.,,Matko, co je k večeři?"Zeptala se Lucinda.,,Rosbife."Řekla matka.,,Můj nejmilejší rosbife, sláva!"Řekla Lucinda.,,Kde je Dolores?"Zeptala se Lucinda.,,S Annelis."Odpověděla matka.,,Madlena říkala že spí."Řekla Lucinda překvapeně.,,Už je vzhůru, chtěla pochovat, tak ji teď Annelis chová."Řekla matka.,,Ode mne pochovati nechce?"Zeptala se Lucinda.,,Zřejmě ne a jes už!"Řekla matka.,,Můžu ji pochovat až dojím?"Tázala se Lucinda.,,Ne, to půjde spát!"Okřikla Lucindu matka.,,Vždyť se teď probudila!"Připoměla Lucinda.,,Je osm hodin večer, už musí jít spát znovu!"Řekla matka., Mám dojezeno, dobrou noc!"Řekla Lucinda.,,Dobrou noc, pak ještě skontroluj Annelis!"Připoměla matka.,,Ano!"Odpověděla Lucinda.Šla si sednout na terasu jejich velké vily a psát si svůj deník:Je 5.6 1860 a za dva dny mám narozeniny, moje sestra Doroles celý den prospala a  Dakota procestovala s jejím novomanželem celou Paříž, má matka je ke mně hrubá a tak nemám žádnou společnost až na Herkula, mého věrného psa, sbohem deníčku.Jak dopsali, spatřila na stromě muže, muže který ji změní život.,,Co tu děláte?!"Zeptala se Lucinda.,,Hledám jídlo!"Řekl muž.,,Jste hladov?"Zeptala se Lucinda.,,A jak, měsíce jsem nejedl!"Řekl muž., Díkybohu že jste živ, kdybyste mě nepotkal tak jste brzy mrtev!"Řekla Lucinda.,,V tom máte pravdu!"Řekl muž.,,Slyšel jsem o vás, že chcete létat!"Řekl muž.,,Máte pravdu!"Řekla Lucinda.,,Dejte mi najíst a já vás nechám létat!"Řekl muž.,,Dobrá tedy!"Řekla Lucinda.Podívala se mu do očí a viděla, že nejsou modré, zelené ani hnědé, jsou červené!Bylo pozdě, muž se jí zakousl do krkuLucinda      

 

 

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.